10.6 Git Internals - Přenosové protokoly

If you’re setting up a repository to be served read-only over HTTP, the dumb protocol is likely what will be used. This protocol is called “dumb” because it requires no Git-specific code on the server side during the transport process; the fetch process is a series of HTTP GET requests, where the client can assume the layout of the Git repository on the server.

Let’s follow the http-fetch process for the simplegit library:

První věcí, kterou příkaz udělá, je stažení souboru info/refs. Tento soubor se zapisuje příkazem update-server-info. To je také důvod, proč ho je nutné zapnout jako zásuvný modul post-receive, aby přenos dat prostřednictvím protokolu probíhal správně:

Now you have a list of the remote references and SHA-1s. Next, you look for what the HEAD reference is so you know what to check out when you’re finished:

You need to check out the master branch when you’ve completed the process. At this point, you’re ready to start the walking process. Protože je vaším výchozím bodem objekt revize ca82a6, jak jste zjistili v souboru info/refs, začnete vyzvednutím tohoto objektu:

You get an object back – that object is in loose format on the server, and you fetched it over a static HTTP GET request. Objekt můžete rozbalit, extrahovat záhlaví a prohlédnout si obsah revize:

Next, you have two more objects to retrieve – cfda3b, which is the tree of content that the commit we just retrieved points to; and 085bb3, which is the parent commit:

Tím získáte další objekt revize. Načtěte objekt stromu:

Oops – it looks like that tree object isn’t in loose format on the server, so you get a 404 response back. There are a couple of reasons for this – the object could be in an alternate repository, or it could be in a packfile in this repository. Git nejprve zjistí, zda jsou k dispozici alternativní repozitáře:

If this comes back with a list of alternate URLs, Git checks for loose files and packfiles there – this is a nice mechanism for projects that are forks of one another to share objects on disk. Protože však seznam v tomto případě neobsahuje žádné alternativní repozitáře, váš objekt musí být v balíčkovém souboru. Chcete-li zjistit, jaké balíčkové soubory jsou na serveru dostupné, pomůže vám soubor objects/info/packs, který obsahuje jejich seznam (rovněž generován příkazem update-server-info):

There is only one packfile on the server, so your object is obviously in there, but you’ll check the index file to make sure. To je rovněž užitečné, máte-li na serveru více balíčkových souborů. Zjistíte tak, který z nich obsahuje hledaný objekt:

Now that you have the packfile index, you can see if your object is in it – because the index lists the SHA-1s of the objects contained in the packfile and the offsets to those objects. Váš objekt se v tomto souboru nachází, a proto neváhejte a stáhněte celý balíčkový soubor:

Stáhli jste objekt stromu, a můžete tak pokračovat v procházení revizí. They’re all also within the packfile you just downloaded, so you don’t have to do any more requests to your server. Git provede checkout pracovní kopie větve master, na niž ukazovala reference HEAD, kterou jste stáhli na začátku.

The dumb protocol is simple but a bit inefficient, and it can’t handle writing of data from the client to the server. The smart protocol is a more common method of transferring data, but it requires a process on the remote end that is intelligent about Git – it can read local data, figure out what the client has and needs, and generate a custom packfile for it. Existují dvě sady procesů pro přenos dat: jeden pár pro upload dat a jeden pár pro jejich stahování.

This section contains a very basic overview of the transfer protocols. The protocol includes many other features, such as multi_ack or side-band capabilities, but covering them is outside the scope of this book. We’ve tried to give you a sense of the general back-and-forth between client and server; if you need more knowledge than this, you’ll probably want to take a look at the Git source code.